Zajišťovací příkaz
Zajišťovací příkaz je instrumentem, který daňová správa používá za účelem zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň.
1. Kdy se používá?
Správce daně by měl tento instrument použít pouze v případech, kdy má odůvodněnou obavu, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti:
- nedobytná, nebo
- její vybrání bude spojeno se značnými obtížemi.
Vymezení odůvodněné obavy je pak často v odvolacím řízení předmětem sporu mezi daňovým subjektem a správcem daně (viz. níže).
Z údajů uvedených v Informaci o činnosti finanční správy ČR a Zprávě o činnosti finanční a celní správy ČR za rok 20191 vyplývá, že finanční správa v posledních letech tento institut používá méně, než v předchozích letech (v roce 2019 bylo vydáno 765 zajišťovacích příkazů, v roce 2016 to bylo více než dvojnásobek, tj. 1 561). I přes meziroční pokles to ale neznamená, že by byl objem zajišťovaných prostředků nízký. V roce 2019 si takto správce daně „zajistil“ prostředky ve výši 559 mil. Kč.
2. Co to pro mě znamená?
Správce daně zajišťovacím příkazem daňovému subjektu zamezí dispozici s peněžními prostředky ve výši odpovídající zajištění (finanční prostředky jsou složeny na depozitní účet správce daně). Nejčastěji je volena splatnost tři pracovní dny. Pokud by však hrozilo nebezpečí prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný dnem oznámení (doručení).
Pokud nesplníte povinnost, kterou Vám zajišťovací příkaz ukládá, může správce daně rozhodnout o zřízení zástavního práva. Současně v praxi správce daně často spojuje zajištění finančních prostředků s exekucí majetku, který daný subjekt vlastní.
Pominou-li před pravomocným stanovením daně důvody, pro které je zajištění uplatněno, správce daně by měl bezodkladně rozhodnout o ukončení účinnosti zajišťovacího příkazu. Současně by měl správce daně zajišťovanou částku snížit, pokud před pravomocným stanovením daně zjistí, že existují důvody ke změně zajišťované částky.
3. Jak se mohu bránit
Základním nástrojem obrany proti zajišťovacímu příkazu je odvolání (o odvolání jsme psali blíže v našem minulém článku). Pokud není vydáno do třiceti dnů ode dne, kdy bylo odvolání podáno, rozhodnutí o odvolání platí, že se zajišťovací příkaz stává neúčinným. Podané odvolání nicméně nemá odkladný účinek (tj. správce daně si ponechá prostředky zajištění, i když bylo odvolání podáno).
Při sestavení odvolání doporučujeme revidovat, zda správce daně v odůvodnění dostatečně jasně a konkrétně definoval, proč je zajišťovací příkaz vydán (jinými slovy nepostačí, pokud bude odůvodnění obsahovat pouze obecné konstatování obavy).
Pokud přemýšlíte, jak se bránit mimo podané odvolání (neboť z důvodu zajištění Vám byly odňaty de facto veškeré disponibilní prostředky), zvažte možnost podání návrhu na předběžné opatření. Předběžným opatřením jsou dočasně řešeny určité poměry mezi účastníky řízení do okamžiku, než je ve věci vydáno definitivní rozhodnutí. Předběžným opatřením může být zejména nařízeno, aby někdo něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl.